Rozdíl mezi klasickými únikovkami a venkovními hrami QuestWorld

Prostředí

Nespornou výhodou únikových her je autentičnost prostředí. Navodit dojem, že se opravdu nacházíte v žaláři, je otázkou věrohodných kulis, správně zvolených doplňkových předmětů a zvukového podkresu. Hráči věří příběhu automaticky a přirozeně. Při venkovních hrách je třeba trochu zapojit fantazii. Věřit tomu, že jdete po stopě, že zachraňujete svět, že odpočet časomíry opravdu představuje hrozbu. Daleko větší dopad tak má herní scénář, který musí jít hráčům naproti a vytvářet reálné a uvěřitelné scénáře. Čím více zapomenete, že „jenom" hrajete, tím více si hru užijete.

Herní čas

Na klasickou únikovou hru je nejčastěji vyčleněn čas jedné hodiny. Venkovní hry bývají bez časového limitu. Venkovní hry QuestWorld mají časový limit dvou hodin. Proč jsme ve hrách zanechali časový limit? Jedná se o poměrně důležitý herní prvek a stresový element, který tým nutí držet tempo, zbytečně se nezdržovat a zaručuje tu správnou dynamiku ve hře.

Nápovědy

Game-master je ve hře od toho, aby v případě potřeby týmu napomohl. Herní scénář zná nazpaměť a ví, kde v příběhu by se hráči měli v daný čas vyskytovat a jestli náhodou na úkolu už netráví zbytečně moc času. O nápovědu si hráči mohou říct sami – game master zváží herní čas a pozici týmu a podle toho dá vhodnou nápovědu (velkou/malou). Game-master dokonce může do hry vstoupit a za určitých okolností hráčům nápovědu „vnutit". Dohrání hry a správná herní flow by mělo být vždy prioritou. U venkovních her to není tak snadné. Nikdo na hru nedohlíží, nikdo neví, o čem se tým baví, jestli tým při řešení úkolu jde správným směrem, jestli tým už nebyl opravdu blízko vyřešení. Při venkovních hrách je daleko větší důraz na týmové rozhodování. V určitý okamžik se tým musí rozhodnout, jestli ztráta bodů za cenu nápovědy (nebo přeskočení úkolu) není lepší než riskovat nedohrání v herním čase.

Tzv. "scavenger-hunt" (honba za pokladem) byl i ústředním tématem jednoho z dílů Teorie velkého třesku!

V originále mnohem heroičtější :)

Týmové rozhodování

Udělat rozhodnutí ohledně nápovědy nebo přeskočení úkolu se může jevit jako malichernost, ale stačí špetka soutěživosti, česká nátura (nápověda přeci znamená ponížení) a problém je na světě. Venkovní hry QuestWorld mají poměrně jasně daný scénář a kalkul s časem patří mezi zásadní herní mechaniky. Naprosto nedílnou součástí hry je fakt, že po vypršení času vyhrává protistrana symbolizující zlo a hra končí.

Počet hráčů

Existují i únikové hry pro 10 a více hráčů. Tolik lidí v jedné místnosti už opravdu může připomínat mraveniště. Venkovní hry se doporučují pro menší skupinky, ideálně do 4 hráčů. Důvodem je absence více vjemů naráz. Zatímco v únikové hře se hráči rozletí po místnosti a každý se i řeší to své, při venkovní hře je postup více lineární (a to i v nelineárních hrách). Před hráči je úkol – ten musí vyřešit – teprve potom se tým může posunout dál. Těžko část týmu odkvapí o pár úkolů napřed. V případě venkovních her QuestWorld to ani možné není, protože hráči se další cílovou lokalitu dozví až po vyřešení předešlého kroku.