Hlavní roli mají děti, ne vy.
Nemyslíme to nějak špatně, nepasujeme vás do podřadné role nosičů tašek a dozorců, ale pokud děti nebudou mít pocit hlavních postav, poměrně rychle je hra přestane bavit. Jasným signálem jsou hlášky typu: „Tati, můžu si to taky vyzkoušet?“ nebo „A půjčíte nám to taky, prosím?“ 
Na začátku dávejte pozor
Před začátkem našich venkovních her vám obsluha vše podrobně vysvětlí. Jak systém vypadá, jak funguje, na co si dát pozor, základní pravidla her. Stejnou pozornost od dětí nemůžeme vyžadovat. Nasátí všech informací – co dělat, co nedělat, jak na nápovědu – tak je na bedrech rodičů. Na začátku dávejte bedlivý pozor – při hře se vám tyto informace budou opravdu hodit.
Znáte řešení? Tak si ho nechte pro sebe!
Rodič má nelehký úkol moderování při hře. I když se otázka jeví jako snadná a úplně se nabízí s vítězoslavným zařváním „Heuréka!“ označit správnou odpověď očekávaje uznalé poplácání po ramenou od svých nejbližších, v tuhle chvíli se musí projevit vyzrálost a zkušenost – nechat, ať na správné řešení děti přijdou samy. V případě, že je úkol nad jejich síly – zjednodušit, převyprávět, dát nápovědu anebo třeba i doporučit, ať si děti samy nápovědu vezmou. Role game-mastera rozhodně není snadná a vyžaduje určité zapálení do hry a cit pro děj.
Krotitelé dravé zvěře
Děti mají tu nespornou výhodu (která se jako mávnutím kouzelného proutku může změnit v herní prokletí), a to, že všemu poměrně snadno uvěří, tudíž se do hry velmi rychle vžijí. Jejich zápal pro hru jim můžeme jenom závidět a ve zdravé míře je i žádoucí. Ale někdy děti mohou začít trochu divočet. Přetahovaná o iPad uprostřed přechodu rozhodně není žádoucím okamžikem ve scénáři. V tuhle chvíli je zapotřebí vrátit hru do správných kolejí pomocí pevné ruky rodičovského zákona, rozdat pár pohlavků (pozor ať děti neupustí iPad) a jede se dál!
Nechte, ať jsou vaše děti hrdinové, je to skvělý pocit a budou mít skvělý zážitek.
